Blog fanoušků filmu noir

10. září 2010

Podsvětí Šanghaje (1941)

The Shanghai Gesture 
USA, 1941, 99 min.

Sternbergův snímek Podsvětí Šanghaje vznikl podle skandální divadelní hry Johna Coltona z roku 1925. I přestože si produkční kodex vyžádal desítky úprav (prostředí nevěstince vystřídala herna, drogovou závislost nahradil hazard apod.), některé hrany se obrousit nepodařilo. Celý film tak působí dojmem opiového snu nebo spíše děsivé noční můry. Šanghaj má v ní podobu Babylonu, kde dochází nejen ke zmatení jazyků, ale i genderových stereotypů nebo rodinných svazků. 


Každý aspekt filmu upozorňuje na neskutečnost a artificiálnost světa, který je nám prezentován: studiové kulisy prozrazují svůj původ a ani v nejmenším se nesnaží o vytvoření iluze čínské metropole; podobně doktor Omar ztvárněný Victorem Maturem a mnoho dalších postav nejrůznějších národností (většinou v podání Američanů) působí nepatřičně a falešně. Matka Gin Sling (Ona Munson), majitelka herny, kde se odehrává většina příběhu, je jakoby ze zcela jiného světa - nejen kvůli extravagantním účesům, ale i "nadpozemskému" vystupování. 

Podobně vyumělkovaně působí chování a gesta dalších postav, stejně jako konstrukce vyprávění, kdy v závěru dojde k několika "šokujícím" odhalením. Snový rozměr podporuje kamera Paula Ivana, který mnoho scén halí do jemného mlžného oparu (vůbec práce s vizuální složkou dává vzpomenout jak na Sternbergovy vrcholné němé snímky, tak na spolupráci s Marlene Dietrich), a některé až surrealistické výjevy: například jedna scéna ukazuje dražbu mladých dívek v klecích zavěšených za okny kasina. 


Diváka, který se rozhodne dát Podsvětí Šanghaje šanci, čeká otázka, jak se k filmu postavit. Jestliže jej budeme brát jako Sternbergův pokus o zachycení orientální atmosféry, výsledek je jednoznačně neuspokojivý. Pokud se jej však rozhodneme vnímat jako příklad campu, úmyslně zviditelňujícího vlastní umělost a "přepálenost", můžeme se dobře bavit. 

Režie: Josef von Sternberg
Produkce: Arnold Pressburger (United Artists)
Scénář: Josef von Sternberg, Karl Voilmoeller, Geza Herczeg, Jules Furthman; podle hry Johna Coltona
Kamera: Paulo Ivano
Hudba: Richard Hageman
Výprava: Boris Leven
Střih: Sam Winston
V hlavních rolích: Gene Tierney, Walter Huston, Victor Mature, Ona Munson, Phyllis Brooks a další

Distribuce: United Artists
Premiéra: 26. prosince 1941

Odkazy

6 komentářů:

  1. videla jsem to uz strasne davno, ale pamatuju si, ze to bylo dost silene a vlastne jsem to vubec nepochopila :) coz se taky da brat jako "doporuceni" :)

    OdpovědětVymazat
  2. zni to skvele. Doufam v zazrak typu ride the pink horse... jen co budu doma, tak na to mrknu

    OdpovědětVymazat
  3. a milane, ty mas ted nejake campy obdobi nebo co? :o)

    OdpovědětVymazat
  4. To tak nejak samo :) Coz mi pripomina, ze Ride the Pink Horse jsem porad jeste nevidel.

    OdpovědětVymazat
  5. já to taky viděl dávno a je to dost úlet. asi se ti to bude dost líbit, evo... :)

    OdpovědětVymazat
  6. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat